V máji rozhodně nezapomeň na tohle, milá

Máj, lásky čas… Tedy ideální příležitost zamilovat se. A platí to jak pro ty nezadané, tak i ty z vás, které máte partnera. Nemluvím tu totiž o lásce k vašemu vyvolenému… Na mysli mám – lásku k sobě.

Možná si řekneš: „Tak tohle mám pořešené, mám se ráda, takže nic pro mě a jdu dělat něco užitečnějšího.“ A je to naprosto v pořádku. Pokud ale budeš ve čtení tohoto článku pokračovat, možná se přeci jen dozvíš něco nového. Po pár minutách, které budeš na přečtení potřebovat, Ti třeba „docvakne“ něco důležitého a v břiše (nebo hrudníku) zavnímáš nádherný pocit, jako když se Ti tam rozlije hrníček s medem.

O důležitosti sebe-lásky už jsi toho určitě slyšela a četla mraky. Já taky :-). Jenže číst si o tom, jak se máš mít ráda, je jedna věc, ale mít se skutečně ráda tak, aby v Tobě tahle láska k sobě proudila přirozeně jako krev v žilách, to už je věc další.

Od chvíle, kdy k sobě pustíme jakoukoli teorii, do okamžiku, kdy ji proměníme v praxi a skutečně ji žijeme, uběhne vždycky určitá doba, u každého jiná. U mně se kupříkladu teoretická znalost lásky k sobě v onu životadárnou tekutinu, která se mi rozlila celou bytostí, přeměnila po 17 letech.

Zdá se Ti to dlouho? Jak se to vezme – v porovnání s tím, že některé ženy tenhle „nápoj sebelásky“ neochutnají za celičký svůj život vůbec nikdy, považuju já sama to, že mám to štěstí tenhle nápoj pít, za obrovitánský dar a ten počet let pro mě nehraje žádnou roli.

Zajímá Tě, jak se mi přečtené řádky a vyslechnutá slova o sebelásce podařilo proměnit ve skutečně zažívaný pocit, že se mám ráda, a zaplnit si jím celou sebe jako jiskřivými bublinkami v radostných barvách?

Mám tu pro Tebe několik tipů, které mi s tím notně pomohly. Není to výčet vyčerpávající a nezaručím Ti, že všechna tahle doporučení budou fungovat i Tobě. Rozhodně ovšem nic nezkazíš, když si je postupně sama vyzkoušíš a „osaháš“. Naopak jedině získáš… Sebe.

Zamilovaný ranní rituál

Tuhle „chvilku pro sebe“ zbožňuju a věřím, že propojení se sebou a zamilování se do sebe pomáhá obrovsky.

Až budeš pít svůj první ranní nápoj, řekni si pokaždé nahlas: „Miluju Tě, (svoje jméno)“. Tahle slova ale nestačí jen mechanicky odříkat, je potřeba je procítit. A to tak nejvíc, jak to v danou chvíli dovedeš.

Za mě je naprosto v pořádku, když Ti to bude první dny připadat divné a když si „miluju Tě, Leni/Jani/Káťo“ budeš recitovat jako básničku bez emocí. Schválně ale sleduj, jak se při tom den po dni Tvoje nálada mění.

Já se třeba začala po pár dnech při tomhle rituálu chichotat, moc mě bavilo říkat si, že se miluju. Později jsem vnímala, že se mi při tom vevnitř v těle rozlévá pramínek čehosi nádherného, a jednoho dne mi při vyslovení sebeláskové formulky vytryskly slzy. A bylo to tam – opravdově jsem každičkou buňkou věděla, že se miluju.

Vyzkoušej si taky, jestli v sobě rozpoznáš rozdíl mezi větou „Mám Tě ráda (a svoje jméno)“ a „Miluju Tě“. Pro mě je ten rozdíl výrazný a slova „miluju Tě, Leni“ mě spolehlivě přepravují do těch největších hloubek, tak nejblíž sobě, jak jen to jde.

Láskyplné doteky

Další možností, jak se naučit sama sebe milovat, je skrze dotek. A nemluvím tu primárně o erotice (i když proč ne… 😉 ), ale o vědomém dotýkání se sebe, jako by ses dotýkala někoho, koho máš hluboce ráda, třeba Tvého dítěte nebo maminky.

Když se dotýkáš sama sebe, jsi se sebou fyzicky v tom nejužším kontaktu. Naplno si tak můžeš zvědomit, že jsi pro sebe opravdu a doslova tím nejbližším člověkem.

Pokud nejsi zvyklá se sama sebe s vlídností dotýkat, začni třeba tím, že vezmeš jemně jednu svou dlaň do druhé. Představ si při tom, že se držíš za ruku s nejlepší kamarádkou nebo se svou dcerou či vnučkou, a vnímej, jak Ti je.

Pak otoč levou ruku dlaní nahoru, polož si ji do pravé ruky a palcem pravé ruky několikrát pohlaď střed levé dlaně. Nejdřív zlehka, a když budeš chtít, malinko přitlač a levou dlaň si promasíruj – ona si to nakonec za všechno, co pro Tebe celé dny dělá, zaslouží, takže tuhle masáž můžeš brát také jako projev vděčnosti svému tělu.

Až to pro Tebe bude v pohodě, můžeš od dlaní pokročit k tváři a zkusit se pohladit po ní. Pohlazení po tváři si pak můžeš dopřávat pokaždé, když Tě přemůže smutek nebo jiná náročná emoce – zafunguje jako vítaná „první pomoc“. Náš mozek navíc nerozlišuje, jestli se hladíme sami, nebo se nás dotýká někdo druhý, a zaměřuje se na vnímání uklidňujícího efektu, který pohlazení má.

Já si například pohlazení po tváři a po vlasech dopřávám těsně před spaním, kdy ho – s hlavou položenou na polštáři – doprovázím i slovy: „Dobrou noc, Leničko“. Usínám tak se slastným pocitem lásky.

Ty jsi svoje nejvyšší autorita

A když to tak není, je dost pravděpodobné, že zažíváš zmatek, velkou nejistotu, pochybnosti nebo strach.

Já sama jsem si to, že rozhodující je můj pocit, ne rady specialistů, hodně důrazně připomněla v době, kdy jsem během několika málo dní viděla videa různých výživových poradců. Dost mě zarazilo, že každý z nich doporučoval něco odlišného – podle jednoho mám jíst pětkrát denně, podle dalšího třikrát, někdo zmínil, že bez přerušovaného půstu to nejde, a jiný se chytal za hlavu z nápadu, že by se neměl nasnídat hned, když vyskočí z postele.

V jednu chvíli mi došlo, že všichni tihle experti mají pravdu – ze svého pohledu, na své úrovni chápání věcí, z perspektivy svých přesvědčení mají pravdu. Tu svou. Ale jaká je ta má? O to tu vždy běží.

Když Ti někdo bude doporučovat, že každý den musíš udělat tohle a támto, jinak nebudeš zdravá nebo šťastná, a Ty někde uvnitř vnímáš silně, že Tobě konkrétní doporučovaná aktivita nebo technika fakt nedělá dobře, důvěřuj své intuici a dělej věci podle svého.

A klidně nejez vůbec ;-).

Jak Ti tahle informace, že Ty jsi pro sebe tou nejvyšší autoritou, pomůže zamilovat se do sebe? Jakmile budeš jednat s vědomím, že rozhodující je pro Tebe, jak věci vnímáš Ty, ne druzí, přestaneš o sobě a svých rozhodnutích pochybovat. Začneš důvěřovat svým pocitům, své intuici – jednoduše sobě.

Jakmile do téhle sebedůvěry naplno dosedneš, až se do ní celá ponoříš a vykoupeš v ní každičkou buňku svého těla, zamiluješ se do sebe.

Těch tipů, které Ti pomůžou zamilovat se do sebe, mám ještě několik. V příštím článku se můžeš těšit na další. A v mezičase si vyzkoušej některý z těch dnešních – ten pocit, že se skutečně máš, rozhodně stojí za to.